ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
[K § 31a písm. c) zákona ]

§ 41
Požárně bezpečnostní řešení

(1) Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází z požadavků zvláštních
právních předpisů, 32) normativních požadavků a z podmínek vydaného územního
rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují
a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a
způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění
stavby z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností,
údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
b) řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky,
c) předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními,
včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení
jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě
bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,
připojení k sítím technického vybavení apod.

(2) Požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání
stavebního povolení, obsahuje
a) seznam použitých podkladů pro zpracování,
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě
popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c) rozdělení stavby do požárních úseků,
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární
bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární
odolnosti,
f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách
požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a
stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně
nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve
vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších
odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde
nelze použít vodu jako hasební látku,
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti
osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací,
popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných
prostředků požární ochrany nebo požární techniky,
l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí,
vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo
snížení hořlavosti stavebních hmot,

n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně
stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen "návrh");
návrh vždy obsahuje
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení
jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,
2. vymezení chráněných prostor,
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích,
ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických,
sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,
5. výpočtovou část,
6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace,
o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek, 9) včetně
vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostní zařízení.

(3) Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního
dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti
zpracované podle normativních požadavků. 33) Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti,
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet
unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních
vypínačů elektrické energie,
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek, 9)
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových
komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

(4) Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých
případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy
však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby.
V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva
nebo expertní posudek.



ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
[K § 17 odst. 5 zákona ]


§ 42
Tepelné spotřebiče

(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých
není k dispozici průvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu
apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů
spotřebičů.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče
od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých
hmot doložena zkouškou nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné
vzdálenosti podle normativních požadavků. 34)

(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých
uzavíratelných nádob.


§ 43
Komíny a kouřovody

(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla
zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola
komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. 35)

(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné
považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.



§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky

(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo
hoření podporujících látek.

(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu
umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.

(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže
nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny
se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny. 5)

(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních prostorách bytových
domů 36) nebo ubytovacích zařízení 26) s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění
těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden
tepelný spotřebič.

(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot
pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných
přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se
pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které
jsou součástí vozidel.

(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy,
kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti
nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod
úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní,
ve společných prostorách bytových domů36) a ubytovacích zařízení. 26)



ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU

ODDÍL PRVNÍ
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
[K § 31a písm. a) zákona ]


§ 45
Požární kontroly

(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona jsou
a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění
povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární
ochraně,
b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených
oblastech,
c) kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.

(2) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje
a) správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných
činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům
předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,
b) vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy
odpovídají stanoveným požadavkům,
c) odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o
požární ochraně,
d) zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek
požární bezpečnosti v ní stanovených,
e) způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy
požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a
výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,
f) zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a
akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,
g) zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době.

(3) Součástí komplexní požární kontroly u právnických osob a podnikajících
fyzických osob, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, je také ověření,
zda posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 zákona odpovídá skutečnému stavu a
zda jsou plněna opatření vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí.

(4) Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje písemně, nejméně 7
kalendářních dnů před jejím zahájením.


§ 46
Stavební prevence

(1) S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1
písm. b) zákona (dále jen "podklady nebo dokumentace") se zjišťuje
a) možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárem ohrožené stavby
nebo její části, do volného prostoru nebo do jiné požárem neohrožené části stavby,
b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu,
c) rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření
požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti
šíření požáru na sousední objekty,
d) zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti,
odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu apod.),
e) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami,
věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními,
f) vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro
požární techniku,
g) opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce,
h) navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí,
vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
popřípadě stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí
nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
i) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek. 9)

(2) V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární
bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků
uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením
důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.

(3) Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných
podkladů nebo dokumentace, si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své
dokumentaci.

(4) Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti staveb,
prováděném zpravidla při ústním jednání spojeném s místním šetřením, 37) se zjišťuje, zda
skutečné provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního
řešení, 4) podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska
požární bezpečnosti. Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání stanovisek obdobně
odstavec 2.

(5) Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z
hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných vlastností výrobků se vychází z
a) dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně
bezpečnostních zařízení (např. § 6 a 7), včetně provozní dokumentace,
b) dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich
potvrzení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o
provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1,
c) dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických, popřípadě
technologických zařízení (doklady o výchozích revizích, provozních zkouškách apod.),
d) dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými vlastnostmi z hlediska
jejich požární bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů. 38)


§ 47
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti

(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se na základě
příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečné 39) a zda jsou
podle míry požárního rizika vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými
jsou
a) technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce a funkce,
b) technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu,
c) odborné posudky specializovaných pracovišť,
d) vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení výrobku,
e) průvodní dokumentace výrobce.

(2) Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se použijí především
výsledky zkoušek provedených příslušnou osobou, 40) pro výrobek jako typ, jedná-li se o
jednotlivý výrobek, použijí se výsledky zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud
technické řešení není obsaženo v dokladech uvedených v odstavci 1, využijí se pro posouzení
normativní požadavky nebo jiné dokumenty vydané podle zvláštních právních předpisů. 41)


§ 48
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se na
základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečná, 14)
provozuschopná, funkční a zda jsou podle míry požárního rizika vybavena potřebnými údaji k
bezpečnému používání, kterými jsou
a) průvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace, včetně popisu
konstrukce a funkce systému,
b) doklady o uvedení na trh v České republice, 40) popřípadě posudky specializovaných
pracovišť (např. dokumentace o provedeném posouzení shody nebo typovém schválení
systému),
c) doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové a technické dokumentace včetně
dokladů o kompletnosti systému a doklady o splnění předepsaných nebo projektovaných
vlastností a parametrů systému,
d) doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho funkce nebo funkce jeho
hlavních komponentů, v těch případech, kdy lze toto ověření provést na základě průvodní
dokumentace výrobce,
e) doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách, údržbě a opravách.


§ 49
Schvalování posouzení požárního nebezpečí

(1) Při schvalování posouzení požárního nebezpečí se zjišťuje, zda toto splňuje
požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.

(2) Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si orgán státního
požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci. V případě, že předložené posouzení
požárního nebezpečí vykazuje nedostatky ( § 6a odst. 4 zákona ), může si orgán státního
požárního dozoru jeden výtisk ponechat pro potřebu dalšího jednání až do konce řízení.

(3) Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení požárního nebezpečí
podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda výsledný dokument splňuje požadavky podle
odstavce 1. Při tom se sleduje, zda doplněné nebo přepracované posouzení požárního
nebezpečí obsahuje zejména
a) název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení rozhodnutí o schválení
původní dokumentace orgánem státního požárního dozoru,
b) specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí,
c) údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečí.

(4) Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného posouzení požárního
nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich plnění, postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona .


§ 50
Zjišťování příčin vzniku požárů

(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje
a) místo a doba vzniku požáru,
b) osoba, u které požár vznikl,
c) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
d) okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti
stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace,
e) následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,
f) výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
g) porušení předpisů o požární ochraně,
h) jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.

(2) V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru provádí
odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).

(3) Při zjišťování příčin vzniku požárů orgány státního požárního dozoru zpravidla
spolupracují s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního
odborného dozoru.

(4) Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných
vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení.

(5) Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního požárního
dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření preventivně výchovné činnosti se
provádějí rozbory požárů a technických zásahů, které obsahují
a) počet požárů ve sledovaném období,
b) výši přímých a následných škod způsobených požáry,
c) výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,
d) příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení,
e) charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo,
f) způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob evakuace majetku, počet
zachráněných a evakuovaných osob,
g) počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,
h) zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se vznikem a šířením požárů,
i) činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů a technických zásazích,
j) další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů a technických zásahů.

(6) Rozbory požárů a technických zásahů vycházejí z údajů obsažených v
dokumentaci o požárech a technických zásazích (např. odborná vyjádření, znalecké posudky,
spisy o požárech, statistika událostí) a provádějí se nejméně jednou za rok.


§ 51
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru

O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace, kterou tvoří
a) roční plány požárních kontrol,
b) zápisy o požárních kontrolách, kontrolních dohlídkách, písemná oznámení o zahájení
komplexních požárních kontrol a další dokumentace o požárních kontrolách (podklady k
zápisům, plány kontrol apod.),
c) posouzení požárního nebezpečí,
d) vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání,
e) odborná vyjádření, spisy o požárech, popřípadě znalecké posudky, statistika událostí a další
dokumentace o zjišťování příčin vzniku požárů,
f) dokumentace o správním a přestupkovém řízení,
g) dokumentace o preventivně výchovné činnosti,
h) písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních uskutečněných při výkonu
státního požárního dozoru,
i) rozbory požárů a technických zásahů a statistika událostí,
j) přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další dokumentace stanovená
ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona .



ODDÍL DRUHÝ
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 31a písm. b) zákona ]


§ 52
Obsah a rozsah požárně technických expertiz

(1) Požárně technická expertiza se zpracovává na základě zadání orgánu státního
požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů uvedených v § 50 odst. 2 nebo právnických osob,
podnikajících fyzických osob a fyzických osob (dále jen "zadavatel"). Výsledkem požárně
technické expertizy je odborné vyjádření nebo znalecký posudek.

(2) Požárně technická expertiza obsahuje
a) základní údaje o požáru,
b) popis zkoumaného výrobku nebo vzorku,
c) výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek,
d) odpovědi na otázky zadavatele,
e) závěry.

(3) Požárně technická expertiza se provádí v potřebném rozsahu, zpravidla ke zjištění
nebo potvrzení skutečností uvedených v § 50 odst. 1. Součástí požárně technických expertiz je
také zkoumání
a) vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení a činnosti zasahujících
jednotek požární ochrany na průběh a šíření požáru,
b) příčiny případné nefunkčnosti požární techniky, požárně bezpečnostních zařízení nebo
věcných prostředků požární ochrany při požáru,
c) toxických zplodin hoření.



ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ


§ 53

(1) Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních právních
předpisů, s výjimkou posouzení požárního nebezpečí ( § 98 odst. 4 zákona ), jejíž obsah nebo
způsob vedení neodpovídá podmínkám stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena do
souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.

(2) Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované podle dosavadních
předpisů do souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou právnické osoby a podnikající
fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní podmínky požární
bezpečnosti v ní stanovené a udržují ji v souladu se skutečným stavem ( § 15 odst. 1 zákona ).


§ 54

Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
požární ochraně.


§ 55

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr:
Mgr. Gross v. r.


Příloha 1
Příloha 2
Příloha 3
Příloha 4
Příloha 5

<-Předchozí


____________________
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb. , o technických podmínkách požární techniky, ve znění nařízení
vlády č. 352/2000 Sb.
2) ČSN EN 45 020 Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný slovník.
3) Zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení stavebního
zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb. ).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a technických
podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb. , kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na
hasicí schopnost.
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, ČSN 01 8013
Požární tabulky.
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804
Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb -
Zásobování požární vodou, ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb - Navrhování elektrické
požární signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb. , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č.
164/1993 Sb. , zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb. , o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb. , kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s
dodatkovou tabulkou "Nástupní plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804
Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
20) Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla, ČSN 65 0201
Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
21) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb. , o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č. 157/1997 Sb. , sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení
č. 93/2000 Sb. m. s., a sdělení č. 60/1999 Sb. , o přijetí změn a doplňků Přílohy I - Řád pro
mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní
předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o
mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980.
23) Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421 - Požární ochrana. Slovník - Část 1: Obecné termíny a jevy
požáru.
24) Zákon č. 353/1999 Sb. , o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990
Sb. , o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
25) Vyhláška č. 174/1994 Sb. , kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující
užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
27) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
28) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
29) § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů.
30) § 14 zákona č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a o chemických přípravcích a o
změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb. , kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při
svařování a nahřívání živic.
32) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti staveb.
34) Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
35) Vyhláška č. 111/1981 Sb. , o čištění komínů.
36) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
37) § 31 odst. 1 písm. b) a f) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
38) § 47 zákona č. 50/1976 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 178/1997 Sb. , kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky,
ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.
39) § 8 zákona č. 22/1997 Sb.
40) Například zákon č. 22/1997 Sb.
41) Například zákon č. 301/1992 Sb. , o Hospodářské komoře České republiky a Agrární
komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.