V souvislosti s rozvojem techniky roste také množství nebezpečných chemických látek a chemických přípravků používaných v technologiích, skladovaných a také dopravovaných mezi průmyslovými podniky. Snaha o zvýšení bezpečnosti, iniciovaná nehodami i celkovým zájmem o zvýšení bezpečnosti, vedla k vytvoření legislativní povinnosti pro zavedení systému řízení prevence závažných havárií v podnicích, na kterou úzce navazuje oblast havarijního plánování. Tato problematika podléhá dikci zákona o prevenci závažných havárií [1]. Vnější havarijní plány (dále jen "VHP") se zpracovávají pro objekty a zařízení zařazené do skupiny B dle výše uvedeného zákona nebo pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle vyhlášky č. 328/2001 Sb. [2]. Tento článek je zaměřen na VHP objektu/zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Obsah VHP objektu/zařízení, u něhož hrozí riziko vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, je dán zákonem o prevenci závažných havárií [1].
Podle § 10 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému [3], zpracovávají VHP hasičské záchranné sbory krajů, které plní úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 - 4 § 10 zákona [3]. Na území Moravskoslezského kraje je 9 provozovatelů majících VHP, z toho 5 provozovatelů je na území města Ostravy. Tento příspěvek se dále bude týkat území statutárního města Ostravy.
V okolí těchto provozovatelů byly stanoveny zóny havarijního plánování. Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří hranice areálu provozovatele. Vnější hranice zóny byla stanovena na základě zásad pro stanovení zóny havarijního plánování (vyhláška MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu) a na základě podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování zpracovaných provozovatelem. Hasičský záchranný sbor MSK tuto hranici upravil podle aktualizovaných množství nebezpečných látek a místních urbanistických, katastrálních, terénních a demografických poměrů. Krajský úřad MSK pak upravenou hranici zóny havarijního plánování schválil.
Bezpečnostní rada města Ostravy určila gestory odpovědné za zpracování dílčích odborných částí VHP, tj. zpracovatele plánů konkrétních činností. Koordinátorem a hlavním zpracovatelem VHP je HZS MSK. Dalšími gestory jsou: Krajská hygienická stanice MSK, Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava, Krajská veterinární správa ČR a Magistrát města Ostravy - odbor zdravotnictví.
Podklady pro vypracování VHP tvoří: Bezpečnostní zpráva a vnitřní havarijní plán provozovatele, Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu, které jsou HZS MSK postupovány ze strany krajského úřadu. Další nezbytné podklady pro zpracování VHP HZS MSK požaduje, jakožto zpracovatel VHP, zejména od provozovatelů.
Na základě podkladů HZS MSK nejprve zpracoval Informační část VHP. Informační část obsahuje: základní charakteristiku území (identifikaci a charakteristiku provozovatele, popis zóny havarijního plánování, geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou charakteristiku, popis infrastruktury), popis sídelních celků, strukturu organizace havarijní připravenosti, seznam podkladů předaných provozovatelem krajskému úřadu, seznam vnitřních havarijních plánů provozovatele, výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie. Velký důraz je potřeba věnovat účinkům a následkům potenciální havárie vyplývajících ze zpracované analýzy rizik. Pro srovnání dosahů havarijních účinků (toxických koncentrací, tlakové vlny, tepelné radiace, letících trosek) je vhodné použít více metod analýzy rizika/modelů, ze kterých je pak jednodušší vybrat odpovídající výsledek. K výsledkům provedené analýzy rizik je potřeba přistupovat kriticky. V případě nesprávné aplikace výsledků analýzy rizik může přeneseně dojít k chybám při plánování opatření v zóně havarijního plánování. Zpracovaná informační část VHP je postoupena gestorům dalších částí jako podklad k zpracování určeného plánu konkrétní činnosti.
Odpovědnosti za zpracování jednotlivých plánů konkrétních činností a jejich obsah:

• Plán vyrozumění - způsoby vyrozumění složek IZS o vzniklé havárii, schémata vyrozumění včetně kontaktních údajů, výpis ze systému vyrozumění, které zabezpečuje provozovatel a vzory prvotních informací o vzniku havárie. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán varování obyvatelstva - způsoby varování obyvatelstva, včetně popisu žádoucího chování obyvatelstva po varování, způsoby předání informací o žádoucím chování občanů v případě havárie a o ukončení havárie, odpovědnosti za varování. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plány ukrytí, evakuace a individuální ochrany obyvatelstva - z praktických důvodů byly tyto plány sloučeny do Plánu ochrany osob, který řeší všechny tři úzce provázané oblasti, prioritou v případě havárie je improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zásahu složek IZS - stanovuje způsoby koordinace zasahujících složek IZS, vymezuje místa pravděpodobného nasazení složek, včetně určení příjezdových cest, technických a ochranných prostředků. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán dekontaminace - určuje způsoby dekontaminace osob, prostředků a bezprostředního okolí postiženého havárií, prostředky nutné k dekontaminaci a způsoby jejich zajištění. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán monitorování - popisuje způsoby monitorování a předávání informací o naměřených veličinách (meteorologických, koncentračních), stanovuje odpovědnosti a opatření. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Traumatologický plán - informuje o působení nebezpečné látky na lidský organismus a o diagnostice zasažení organismu nebezpečnou látkou; plánuje možné léčebné postupy, zásady a postupy realizace zdravotnické pomoci a způsoby zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrytému obyvatelstvu. Odpovědnost za zpracování: Magistrát města Ostravy, odbor zdravotnictví.
• Havarijní veterinární plán - popisuje stavy a umístění hospodářských zvířat v zóně havarijního plánování. Stanovuje opatření pro jejich přežití, způsoby ošetření a veterinárního třídění zasaženého hospodářského zvířectva, opatření vůči intoxikovanému zvířectvu včetně likvidace uhynulých zvířat. Odpovědnost za zpracování: Krajská veterinární správa ČR.
• Plán zamezení distribuce a používání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou - stanovuje způsoby kontroly kontaminovaných potravin, krmiv a vody, způsob vydávání pokynů k zamezení jejich distribuce, způsoby likvidace kontaminovaných a zajištění distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. Odpovědnost za zpracování: Krajská hygienická stanice MSK.
• Plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu - obsahuje seznam a lokalizaci zdrojů, které mohou být ohroženy při havárii domino efektem, včetně opatření, která mohou domino efektu zabránit nebo omezit. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti - stanovuje způsoby vyhledávání zemřelých osob a jejich identifikaci, způsoby se zacházení s nimi a stanoví způsoby pohřbení. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí - obsahuje přehled vlivů a následků působení nebezpečných látek na složky životního prostředí, přehled opatření k zamezení nebo omezení dopadů havárie na životní prostředí, včetně stanovení odpovědností za tato opatření. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a plán regulace pohybu osob a dopravy - stanovuje pevné hlídky za účelem zabránění vstupu do zamořených oblastí, pohyblivé hlídky určené k vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebezpečí, vytvoření eskortních skupin, filtračních bodů, Zpohotovení identifikačních skupin, vytvoření informačního střediska, stanovení příjezdových cest pro zasahující složky, odklon dopravy u příjezdových cest do zabezpečené oblasti, síly a prostředky, úkoly operačního střediska a plán spojení. Odpovědnost za zpracování: Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava.

V průběhu zpracování VHP má velký význam spolupráce s provozovatelem, neboť právě provozovatel má největší povědomí o potenciálních rizicích, zná nejlépe technologie a postupy, případná opatření k minimalizaci nehod apod. V MSK byla spolupráce s provozovatelem zahájena v rámci každoročních integrovaných kontrol v dikci zákona č. 59/2006 Sb. [1], během nichž se uskutečnily podrobné prohlídky objektů a byly s provozovateli řešeny podmínky a požadavky na doplnění údajů, které budou dále sloužit jako podklad pro zpracování VHP.
Tímto postupem HZS MSK zpracoval pracovní verzi VHP. Vzhledem k rozsáhlosti dokumentů, jsou VHP zpracovávány ve formátech html. Výhodou tohoto formátu je snadná orientace v textu a ve struktuře plánu, přehlednost, relativní nenáročnost na kapacitu a možnost prohlížení v běžném internetovém browseru. Zpracovaný VHP je na CD nosiči předáván Krajskému úřadu MSK, který zajišťuje jeho rozeslání k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím v zóně havarijního plánování a dále pak zajišťuje veřejné projednání VHP (dle § 22 zákona č. 59/2006 Sb. [1]). Krajský úřad shromažďuje všechna vyjádření a připomínky a zpětně je postupuje HZS MSK, který je zapracovává do "finální" verze VHP. Vnější havarijní plán následně projednává bezpečnostní rada města Ostravy a schvaluje primátor města Ostravy (dle § 13 zákona [3]).

LITERATURA

1. Zákon MŽP 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů.
2. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon MV č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění zákona č. 320/2002.