Kategorie

Vyhledávání Rozšířené vyhledávání

Kalendář akcí

< Listopad 2020 >
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30
Zobrazit akce

Žádné foto

Aktuálně

Aktuální události
01.01.2009

Kliknutím zde se Vám zobrazí výpis aktuálních uzavřených událostí v Moravskoslezském kraji.

ID Datové schránky : spdaive

Nepřehlédněte


Na další stránce zvolte možnost POKRAČOVAT NA TENTO WEB.

Internetova prezentace Hasicskeho muzea mesta Ostravy
Odběry

Počet odběratelů: 1Úprava odběrů

Starostové obcí mají významnou úlohu při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení. Proto probíhá v celé České republice vždy v období po komunálních volbách vzdělávání starostů obcí v oblasti krizového řízení. Tyto vzdělávací akce jsou prováděny v souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválenou usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14.

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková30.05.2011, 12:51:00 Počet zhlédnutí ( 5647 )

Studijní dny představují krátkodobou praktickou přípravu k získání a prohloubení poznatků o krizovém řízení v Moravskoslezském kraji, o úloze Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v tomto řízení a o profesní realizaci opatření, jež se pro ochranu teritoria kraje a jeho obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích připravují. Nabídka studijních dnů je reakcí na zájem studentů vysokých škol oborů zaměřených na krizový management, ochranu obyvatelstva, průmyslovou bezpečnost a další příbuzné obory - seznámit se s aplikací krizového řízení v praxi.

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková21.02.2012, 07:34:00 Počet zhlédnutí ( 11631 )


 

Provozovatelé jsou dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zařazení do skupin A, B nebo nezařazeni.

havarie

  • Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu.

  • Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany.

  • Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany.

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková05.01.2012, 12:40:00 Počet zhlédnutí ( 10743 )


 

plynojemV souvislosti s rozvojem techniky roste také množství nebezpečných chemických látek a chemických přípravků používaných v technologiích, skladovaných a také dopravovaných mezi průmyslovými podniky. Snaha o zvýšení bezpečnosti, iniciovaná nehodami i celkovým zájmem o zvýšení bezpečnosti, vedla k vytvoření legislativní povinnosti pro zavedení systému řízení prevence závažných havárií v podnicích, na kterou úzce navazuje oblast havarijního plánování. Tato problematika podléhá dikci zákona o prevenci závažných havárií [1].Vnější havarijní plány (dále jen "VHP") se zpracovávají pro objekty a zařízení zařazené do skupiny B dle výše uvedeného zákona nebo pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle vyhlášky č. 328/2001 Sb. [2]. Tento článek je zaměřen na VHP objektu/zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Obsah VHP objektu/zařízení, u něhož hrozí riziko vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, je dán zákonem o prevenci záva?ných havárií [1].
 

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková18.01.2011, 21:16:00 Počet zhlédnutí ( 10982 )

112
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav) .

 

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková26.01.2011, 12:55:00 Počet zhlédnutí ( 10383 )


Krizové řízení je ve smyslu krizového zákona souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.
Rozhodující pro krizové řízení v kraji jsou orgány krizového řízení kraje. Působí v koexistenci s krizovými orgány určených obcí. Na orgány kraje a na orgány určených obcí se váží další organizační celky. Spolu s nimi jsou krizovým řízením dotčeny jiné významné subjekty.
Vzájemná koexistence subjektů představuje členitou, dosud málo analyzovanou skladbu. Může být proto podnětné, přiblížit krizové řízení v kraji z hlediska jeho struktury.

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková26.01.2011, 12:59:00 Počet zhlédnutí ( 10646 )

legislativa Základní informace k působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR), poskytuje zákonodárství ke krizovým opatřením (krizová legislativa).
Je obsahově propojena s legislativou o integrovaném záchranném systému. Ta se především týká přípravy na mimořádné události, záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů.

Má podobu zákonů, nařízení vlády a vyhlášek ministerstev.

 


Základními předpisy jsou:

  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů

    Definuje účast státu při zajišťování bezpečnosti republiky, seznamuje s vyhlašováním nouzového stavu, stavu ohrožení státu, a okrajově i válečného stavu, stručně informuje o bezpečnostní radě státu

  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    Definuje integrovaný záchranný systém, mimořádné události, záchranné a likvidační práce, ochranu obyvatelstva , zařízení civilní ochrany, věcnou a osobní pomoc, specifikuje použití a složky systému, postavení a úkoly ústředních a územních orgánů, organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech, výjimky, sankce, náhrady, finanční zabezpečení a ostatní kategorie integrovaného záchranného systému.

  • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

    Uvádí základní pojmy krizových opatření, definuje jako krizový stav stav nebezpečí, vyjmenovává krizové orgány jednotlivých stupňů, z hlediska pravomocí krizových orgánů popisuje povinnosti a práva za krizových stavů, dále práva a povinnosti právnických a fyzických osob, sankce při nesplnění povinností, řízení k náhradám výdajů, škod ad.

  • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    Zabývá se vymezením základních pojmů k hospodářským opatřením pro krizové stavy, působností orgánů v systému těchto opatření, charakterizuje tento systém v rovině nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace, zmiňuje možnosti regulačních opatření, úkoly kontroly, sankce aj.

Tiskový mluvčí22.12.2008, 17:29:00 Počet zhlédnutí ( 9162 )

Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.

Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková17.01.2011, 12:18:00 Počet zhlédnutí ( 16488 )


 

ochrany oblekMimořádná událost
Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.


 

Krizová situace
Je mimořádná událost podle zákona o integrovaném zháchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezepčí, při nichž je vyhlášen stav nebezepčí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav); (mimořádná situace, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost a územní celistvost státu, jeho demokratické základy, chod hospodářství, systém státní správy a samosprávy, zdraví a život velkého počtu osob, majetek ve velkém rozsahu, kulturní statky, životní prostředí nebo plnění mezinárodních závazků, přičemž ohrožení nelze zabránit ani jeho následky odstranit obvyklou činností správních úřadů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených sil, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb.).

Specifikace typů krizových situací

  1. Přírodní

    1. Živelní pohormy

      • dlouhotrvající sucha,
      • dlouhodobá inverzní situace,
      • povodně velkého rozsahu,
      • jiné živelní pohromy velkého rozsahu (např. rozsáhlé lesní požáry, sněhová kalamita, vichřice, sesuvy, zemětřesení apod.),
    2. Hromadné nákazy

      • epidemie - hromadné nákazy osob,
      • epifytie - hromadné nákazy polních kultur,
      • epizootie - hromadné nákazy zvířat,
  2. Antropogenní

    1. Provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou

      • radiační havárie velkého rozsahu,
      • havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky,
      • jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu ? požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb,
      • narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně,
      • znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu,
    2. Vnitrostátní společenské, sociální a ekonomické krize

      • narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu,
      • narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu,
      • narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu,
      • narušení dodávek potravin velkého rozsahu,
      • narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu,
      • narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti veřejných komunikačních vazeb velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu,
      • migrační vlny velkého rozsahu,
      • hromadné postižení osob mimo epidemií,
      • hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí, aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zločinu nebo terorismu,
      • závažné narušení veřejného pořádku nebo nárůst závažné majetkové a násilné kriminality velkého rozsahu,
      • ohrožení života a zdraví občanů v jiných zemích takového rozsahu a charakteru, že je požadováno okamžité poskytnutí materiální nebo finanční humanitární pomoci nebo nasazení záchranných sil a prostředků státních a dobrovolných organizací ČR v rámci zahraniční pomoci,
      • ohrožení demokratických základů státu extrémistickými politickými silami,
      • násilné akce subjektů cizí moci spojené s použitím vojenských sil a prostředků proti chráněným zájmům a vyvolané účastí státu v mezinárodních mírových a humanitárních misí nebo plněním jeho spojeneckých závazků,
      • rozsáhlá a závažná diverzní činnost spojená se zjevnou přípravou vojenské agrese subjektu cizí moci,
      • vnější vojenské napadení státu nebo spojenců,
      • ohrožení základních hodnot demokracie, svobody občanů v jiných zemích takového rozsahu a charakteru, že ohrožuje bezpečnost mezinárodního prostředí a je požadováno i nasazení ozbrojených sil k provedení mezinárodní mírové nebo humanitární operace.
Blažková Kateřina - Ing. K.Blažková26.01.2011, 13:05:00 Počet zhlédnutí ( 8094 )

krizove stavy



Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniklých krizových situací (mimořádných událostí, které ohrožují ve značném rozsahu životy, zdraví, majetek a životní prostředí).



Krizovými stavy jsou:

  • stav nebezpečí
  • nouzový stav
  • stav ohrožení státu
  • válečný stav

Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb

Nouzový stav a Stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Krizový stav Vyhlašuje Pro území Nejdelší doba trvání
stav nebezpečí hejtman kraje celý kraj nebo část kraje 30 dnů (déle se souhlasem vlády)
nouzový stav Vláda ČR celý stát nebo omezené území státu 30 dnů (déle se souhlasem poslanecké sněmovny)
stav ohrožení státu Parlament ČR na návrh Vlády ČR celý stát není omezeno
válečný stav Parlament ČR celý stát není omezeno

Tiskový mluvčí18.12.2008, 23:11:00 Počet zhlédnutí ( 7606 )
Následující ...
Poslední aktualizace 12.10.2020 09:01:37 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2020 Všechna práva vyhrazena.