Provozovatelé jsou dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zařazení do skupin A, B nebo nezařazeni.

• Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu.

• Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany.

• Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany.

Vnější havarijní plány se dle výše uvedeného zákona zpracovávají pro území zóny havarijního plánování v okolí provozovatelů zařazených do skupiny B.
Zpracování vnějších havarijních plánů zabezpečuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Vnější havarijní plán je preventivní dokument, který slouží k zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování, stanovuje postupy složek IZS pro případ potenciální závažné havárie.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje stanovil zóny havarijního plánování:

• BorsodChem MCHZ, s.r.o.
• ČEZ Energetické služby, s.r.o. 
• ArcelorMittal Ostrava, a.s.
• OKK Koksovny, a.s., Koksovna Svoboda
• OKK Koksovny, a.s., Koksovna Šverma
• TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.a ENERGETIKA TŘINEC, a.s.
• BOCHEMIE, s.r.o.
• PRIMAPLYN, s.r.o., odštěpný závod Horní Suchá (nyní PRIMA GAS, s.r.o.)
• ČEPRO, a.s., Sklad Sedlnice

V souvislosti s rozvojem techniky roste také množství nebezpečných chemických látek a chemických přípravků používaných v technologiích, skladovaných a také dopravovaných mezi průmyslovými podniky. Snaha o zvýšení bezpečnosti, iniciovaná nehodami i celkovým zájmem o zvýšení bezpečnosti, vedla k vytvoření legislativní povinnosti pro zavedení systému řízení prevence závažných havárií v podnicích, na kterou úzce navazuje oblast havarijního plánování. Tato problematika podléhá dikci zákona o prevenci závažných havárií [1]. Vnější havarijní plány (dále jen "VHP") se zpracovávají pro objekty a zařízení zařazené do skupiny B dle výše uvedeného zákona nebo pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle vyhlášky č. 328/2001 Sb. [2]. Tento článek je zaměřen na VHP objektu/zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Obsah VHP objektu/zařízení, u něhož hrozí riziko vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, je dán zákonem o prevenci záva?ných havárií [1].
Podle § 10 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému [3], zpracovávají VHP hasičské záchranné sbory krajů, které plní úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 - 4 § 10 zákona [3]. Na území Moravskoslezského kraje je 9 provozovatelů majících VHP, z toho 5 provozovatelů je na území města Ostravy. Tento příspěvek se dále bude týkat území statutárního města Ostravy.
V okolí těchto provozovatelů byly stanoveny zóny havarijního plánování. Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří hranice areálu provozovatele. Vnější hranice zóny byla stanovena na základě zásad pro stanovení zóny havarijního plánování (vyhláška MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu) a na základě podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování zpracovaných provozovatelem. Hasičský záchranný sbor MSK tuto hranici upravil podle aktualizovaných množství nebezpečných látek a místních urbanistických, katastrálních, terénních a demografických poměrů. Krajský úřad MSK pak upravenou hranici zóny havarijního plánování schválil.
Bezpečnostní rada města Ostravy určila gestory odpovědné za zpracování dílčích odborných částí VHP, tj. zpracovatele plánů konkrétních činností. Koordinátorem a hlavním zpracovatelem VHP je HZS MSK. Dalšími gestory jsou: Krajská hygienická stanice MSK, Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava, Krajská veterinární správa ČR a Magistrát města Ostravy - odbor zdravotnictví.
Podklady pro vypracování VHP tvoří: Bezpečnostní zpráva a vnitřní havarijní plán provozovatele, Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu, které jsou HZS MSK postupovány ze strany krajského úřadu. Další nezbytné podklady pro zpracování VHP HZS MSK požaduje, jakožto zpracovatel VHP, zejména od provozovatelů.
Na základě podkladů HZS MSK nejprve zpracoval Informační část VHP. Informační část obsahuje: základní charakteristiku území (identifikaci a charakteristiku provozovatele, popis zóny havarijního plánování, geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou charakteristiku, popis infrastruktury), popis sídelních celků, strukturu organizace havarijní připravenosti, seznam podkladů předaných provozovatelem krajskému úřadu, seznam vnitřních havarijních plánů provozovatele, výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie. Velký důraz je potřeba věnovat účinkům a následkům potenciální havárie vyplývajících ze zpracované analýzy rizik. Pro srovnání dosahů havarijních účinků (toxických koncentrací, tlakové vlny, tepelné radiace, letících trosek) je vhodné použít více metod analýzy rizika/modelů, ze kterých je pak jednodušší vybrat odpovídající výsledek. K výsledkům provedené analýzy rizik je potřeba přistupovat kriticky. V případě nesprávné aplikace výsledků analýzy rizik může přeneseně dojít k chybám při plánování opatření v zóně havarijního plánování. Zpracovaná informační část VHP je postoupena gestorům dalších částí jako podklad k zpracování určeného plánu konkrétní činnosti.
Odpovědnosti za zpracování jednotlivých plánů konkrétních činností a jejich obsah:

• Plán vyrozumění - způsoby vyrozumění složek IZS o vzniklé havárii, schémata vyrozumění včetně kontaktních údajů, výpis ze systému vyrozumění, které zabezpečuje provozovatel a vzory prvotních informací o vzniku havárie. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán varování obyvatelstva - způsoby varování obyvatelstva, včetně popisu žádoucího chování obyvatelstva po varování, způsoby předání informací o žádoucím chování občanů v případě havárie a o ukončení havárie, odpovědnosti za varování. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plány ukrytí, evakuace a individuální ochrany obyvatelstva - z praktických důvodů byly tyto plány sloučeny do Plánu ochrany osob, který řeší všechny tři úzce provázané oblasti, prioritou v případě havárie je improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zásahu složek IZS - stanovuje způsoby koordinace zasahujících složek IZS, vymezuje místa pravděpodobného nasazení složek, včetně určení příjezdových cest, technických a ochranných prostředků. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán dekontaminace - určuje způsoby dekontaminace osob, prostředků a bezprostředního okolí postiženého havárií, prostředky nutné k dekontaminaci a způsoby jejich zajištění. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán monitorování - popisuje způsoby monitorování a předávání informací o naměřených veličinách (meteorologických, koncentračních), stanovuje odpovědnosti a opatření. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Traumatologický plán - informuje o působení nebezpečné látky na lidský organismus a o diagnostice zasažení organismu nebezpečnou látkou; plánuje možné léčebné postupy, zásady a postupy realizace zdravotnické pomoci a způsoby zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrytému obyvatelstvu. Odpovědnost za zpracování: Magistrát města Ostravy, odbor zdravotnictví.
• Havarijní veterinární plán - popisuje stavy a umístění hospodářských zvířat v zóně havarijního plánování. Stanovuje opatření pro jejich přežití, způsoby ošetření a veterinárního třídění zasaženého hospodářského zvířectva, opatření vůči intoxikovanému zvířectvu včetně likvidace uhynulých zvířat. Odpovědnost za zpracování: Krajská veterinární správa ČR.
• Plán zamezení distribuce a používání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou - stanovuje způsoby kontroly kontaminovaných potravin, krmiv a vody, způsob vydávání pokynů k zamezení jejich distribuce, způsoby likvidace kontaminovaných a zajištění distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. Odpovědnost za zpracování: Krajská hygienická stanice MSK.
• Plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu - obsahuje seznam a lokalizaci zdrojů, které mohou být ohroženy při havárii domino efektem, včetně opatření, která mohou domino efektu zabránit nebo omezit. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti - stanovuje způsoby vyhledávání zemřelých osob a jejich identifikaci, způsoby se zacházení s nimi a stanoví způsoby pohřbení. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí - obsahuje přehled vlivů a následků působení nebezpečných látek na složky životního prostředí, přehled opatření k zamezení nebo omezení dopadů havárie na životní prostředí, včetně stanovení odpovědností za tato opatření. Odpovědnost za zpracování: HZS MSK.
• Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a plán regulace pohybu osob a dopravy - stanovuje pevné hlídky za účelem zabránění vstupu do zamořených oblastí, pohyblivé hlídky určené k vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebezpečí, vytvoření eskortních skupin, filtračních bodů, Zpohotovení identifikačních skupin, vytvoření informačního střediska, stanovení příjezdových cest pro zasahující složky, odklon dopravy u příjezdových cest do zabezpečené oblasti, síly a prostředky, úkoly operačního střediska a plán spojení. Odpovědnost za zpracování: Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava.

1. Zákon MŽP 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů.
2. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon MV č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění zákona č. 320/2002.

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, krizovou situací mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy").

Orgány krizového řízení v Moravskoslezském kraji reprezentují:

1. Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností tj.
   • Hejtman Moravskoslezského kraje
   • Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
   • Policie České republiky
2. Orgány obcí
   • Obecní úřady (299 obcí Moravskoslezského kraje)
   • Starostové obcí

• Bezpečnostní rada kraje
• Bezpečnostní rada určené obce (určené podle § 15 odst. 4 písm.a)) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Bezpečnostní rady jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. Členy bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman. Předsedou bezpečnostní rady určené obce je starosta příslušné obce.

• Krizový štáb kraje
• Krizový štáb určené obce

Krizové štáby jsou svolávány operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření. Obsah činnosti bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a určené obce a jejich složení stanoví nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. v §§ 6 až 14.

V Moravskoslezském kraji jsou určenými obcemi všechny obce s rozšířenou působností.

Základní informace k působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR), poskytuje zákonodárství ke krizovým opatřením (krizová legislativa).
Je obsahově propojena s legislativou o integrovaném záchranném systému. Ta se především týká přípravy na mimořádné události, záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů.

Má podobu zákonů, nařízení vlády a vyhlášek ministerstev.

Základními předpisy jsou:

• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  
  Definuje účast státu při zajišťování bezpečnosti republiky, seznamuje s vyhlašováním nouzového stavu, stavu ohrožení státu, a okrajově i válečného stavu, stručně informuje o bezpečnostní radě státu
  
  
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  
  Definuje integrovaný záchranný systém, mimořádné události, záchranné a likvidační práce, ochranu obyvatelstva , zařízení civilní ochrany, věcnou a osobní pomoc, specifikuje použití a složky systému, postavení a úkoly ústředních a územních orgánů, organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech, výjimky, sankce, náhrady, finanční zabezpečení a ostatní kategorie integrovaného záchranného systému.
  
  
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
  
  Uvádí základní pojmy krizových opatření, definuje jako krizový stav stav nebezpečí, vyjmenovává krizové orgány jednotlivých stupňů, z hlediska pravomocí krizových orgánů popisuje povinnosti a práva za krizových stavů, dále práva a povinnosti právnických a fyzických osob, sankce při nesplnění povinností, řízení k náhradám výdajů, škod ad.
  
  
• Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  
  Zabývá se vymezením základních pojmů k hospodářským opatřením pro krizové stavy, působností orgánů v systému těchto opatření, charakterizuje tento systém v rovině nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace, zmiňuje možnosti regulačních opatření, úkoly kontroly, sankce aj.
  
  

Krizové plánování
Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.
Podle krizového zákona č. 240/2000 Sb. se soustřeďuje na proces zpracování aktualizace a ověřování krizových plánů a dokumentů s nimi souvisejícími.

Zahrnuje:

• krizové plánování k řešení vojenských krizových situací,
• krizové plánování k řešení nevojenských krizových situací.

Havarijní plánování

Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými k plánování opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem:

• analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území,
• minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
• stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků

Havarijní plány

Havarijní plány objektové, např.

• vnitřní havarijní plány,
• havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami,
• havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení,
• havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru.

Havarijní plány územní:

• havarijní plán kraje,
• vnější havarijní plány.

Havarijní plány území jsou přílohou krizového plánu kraje. Vnitřní havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti určených právnických a podnikajících fyzických osob.

Vnitřní havarijní plán

Vnitřní havarijní plány jsou nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé:

• jaderných zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
• objekty a zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Vnější havarijní plán

Zpracovávají se pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot.

• pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
• pro objekty/zařízení zařazené do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.

Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.

Havarijní plán kraje

Mimořádná událost
Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace
Je mimořádná událost, při níž je vyhlášen krizový stav (Mimořádná situace, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost a územní celistvost státu, jeho demokratické základy, chod hospodářství, systém státní správy a samosprávy, zdraví a život velkého počtu osob, majetek ve velkém rozsahu, kulturní statky, životní prostředí nebo plnění mezinárodních závazků, přičemž ohrožení nelze zabránit ani jeho následky odstranit obvyklou činností správních úřadů, orgánů územní samosprávy, ozbrojených sil, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb.).

Specifikace typů krizových situací

1. Přírodní

   1. Živelní pohormy

      • dlouhotrvající sucha,
      • dlouhodobá inverzní situace,
      • povodně velkého rozsahu,
      • jiné živelní pohromy velkého rozsahu (např. rozsáhlé lesní požáry, sněhová kalamita, vichřice, sesuvy, zemětřesení apod.),

   2. Hromadné nákazy

      • epidemie - hromadné nákazy osob,
      • epifytie - hromadné nákazy polních kultur,
      • epizootie - hromadné nákazy zvířat,

2. Antropogenní

   1. Provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou

      • radiační havárie velkého rozsahu,
      • havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky,
      • jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu ? požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb,
      • narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně,
      • znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu,

   2. Vnitrostátní společenské, sociální a ekonomické krize

      • narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu,
      • narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu,
      • narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu,
      • narušení dodávek potravin velkého rozsahu,
      • narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu,
      • narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti veřejných komunikačních vazeb velkého rozsahu,
      • narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu,
      • migrační vlny velkého rozsahu,
      • hromadné postižení osob mimo epidemií,
      • hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí, aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zločinu nebo terorismu,
      • závažné narušení veřejného pořádku nebo nárůst závažné majetkové a násilné kriminality velkého rozsahu,
      • ohrožení života a zdraví občanů v jiných zemích takového rozsahu a charakteru, že je požadováno okamžité poskytnutí materiální nebo finanční humanitární pomoci nebo nasazení záchranných sil a prostředků státních a dobrovolných organizací ČR v rámci zahraniční pomoci,
      • ohrožení demokratických základů státu extrémistickými politickými silami,
      • násilné akce subjektů cizí moci spojené s použitím vojenských sil a prostředků proti chráněným zájmům a vyvolané účastí státu v mezinárodních mírových a humanitárních misí nebo plněním jeho spojeneckých závazků,
      • rozsáhlá a závažná diverzní činnost spojená se zjevnou přípravou vojenské agrese subjektu cizí moci,
      • vnější vojenské napadení státu nebo spojenců,
      • ohrožení základních hodnot demokracie, svobody občanů v jiných zemích takového rozsahu a charakteru, že ohrožuje bezpečnost mezinárodního prostředí a je požadováno i nasazení ozbrojených sil k provedení mezinárodní mírové nebo humanitární operace.

Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniklých krizových situací (mimořádných událostí, které ohrožují ve značném rozsahu životy, zdraví, majetek a životní prostředí).

Krizovými stavy jsou:

• stav nebezpečí
• nouzový stav
• stav ohrožení státu
• válečný stav

Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb

Nouzový stav a Stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Havarijní plán kraje (dále jen "HP kraje") se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.

• HP kraje zpracovává hasičský záchranný sbor kraje minimálně ve 2 vyhotoveních. Jeden HP kraje se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhý se ukládá na operačním a informačním středisku.
• Poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje se přiloží k HP kraje.

Obsah Havarijního plánu Moravskoslezského kraje

Obsah Havarijního plánu Moravskoslezského kraje přibližuje veřejnosti Havarijní plán Moravskoslezského kraje informační leták. (viz níže)