• Obecné zásady pro zpracování Plánu ochrany při ohrožení nebezpečnou látkou
• Plán ochrany při ohrožení amoniakem - vzor

Ochrana obyvatelstva v historii po současnost

Vznik civilní protiletecké ochrany

• 11. dubna 1935 - přijetím zákona č. 82 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, byla zřízena civilní protiletecká ochrana - CPO, jejímž řízením bylo pověřeno ministerstvo vnitra
• 8. dubna 1938 - zákon č. 75 doplňuje zákon o ochraně a obraně proti leteckým útokům v návaznosti na možné ohrožení ČR Německem

Mezi hlavní úkoly CPO patřilo:

• zabezpečit obyvatelstvo plynovými maskami
• zabezpečit dostatečný počet veřejných úkrytů

Období okupace

• v roce 1940 přešlo řízení CPO na protektorátní policii
• od července roku 1941 byly složky protektorátní CPO začleněny do Luftschutzu - tímto opatřením vstoupila v platnost říšská nařízení Luftschutzu

Poválečný vývoj civilní ochrany

• po roce 1945 došlo k minimalizaci opatření k ochraně obyvatelstva před vzdušným napadením
• od roku 1946 probíhala organizovaná likvidace protiletecké ochrany (odstraňování ochranných staveb, zařízení, zbytků původní organizační struktury apod.)
• 13. července 1951 bylo přijato Vládní usnesení o civilní obraně, kde byly vymezeny základní prvky organizace civilní obrany, která spadala do působnosti ministerstva vnitra. Pevná organizační struktura byla tvořena vojenskou a nevojenskou částí.
• 15. 1. 1958 - přijato Usnesení vlády Republiky československé č. 49 o civilní obraně Republiky československé s přílohou Směrnice o civilní obraně Republiky československé, na základě opatření proti zbraním hromadného ničení
• v souvislosti se změnou územně-administrativního uspořádání republiky a se změnou názvu státu byl 18. dubna 1961 přijat zákon č. 40 o obraně Československé socialistické republiky, který obsahuje příslušná ustanovení týkající se civilní obrany
• 1. ledna 1976 byla civilní obrana převedena z působnosti ministerstva vnitra do působnosti ministerstva obrany

Současnost

• v roce 1990 byla zahájena transformace civilní obrany s cílem vytvořit moderní spolehlivý systém ochrany obyvatelstva
• 17. března 1993 přijala vláda České republiky Usnesení č. 126, jehož obsahem byla Opatření civilní ochrany České republiky. V opatřeních je deklarováno, že do doby přijetí právní úpravy civilní obrany je nutno zachovat funkčnosti systému civilní ochrany v souladu s čl. 61 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů.
• 31. 12. 1993 byly zrušeny štáby civilní ochrany okresů a statutárních měst na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 24. prosince 1993 čl. 660
• 1. ledna 1994 převzaly úkoly civilní ochrany okresní úřady (magistráty měst)
• Usnesením vlády České republiky č. 53 ze dne 20. ledna 1999 byl vysloven souhlas s převodem výkonu státní správy ve věcech civilní obrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, s účinností od 1. ledna 2000
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, vymezil povinnosti k plnění úkolů civilní ochrany hasičským záchranným sborům, vybraným ministerstvům, obcím, právnickým, podnikajícím fyzickým a fyzickým osobám
• Vyhláška ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jednotlivé úkoly blíže specifikuje
• Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů, vymezuje náhrady poskytované hasičskými záchrannými sbory krajů právnickým a podnikajícím fyzickým osobám na ochranu obyvatelstva
• 22. dubna 2002 byla usnesením vlády České republiky schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015

Ochrana obyvatelstva je soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších subjektů i jednotlivých občanů směřujících k minimalizaci dopadů mimořádných událostí na životy a zdraví obyvatelstva, majetek a životní prostředí. Tyto činnosti a postupy nejsou pojímány izolovaně, ale jako součást havarijního, krizového a obranného plánování. Ochrana obyvatelstva není zaměřena jen na ochranu obyvatelstva za válečného stavu, ale i na další rizika, jakými jsou provozní havárie a živelní pohromy, epidemie a ekologická nebezpečí, jaká představují klimatické změny, úbytek pitné vody a jiná ohrožení, z nichž nejzávažnější je terorismus.

Ochrana obyvatelstva v Moravskoslezském kraji je organizována na těchto principech:

1. starost o ochranu obyvatelstva náleží státu, ústředním orgánem v oblasti ochrany obyvatelstva je Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor ČR, na úrovni Moravskoslezského kraje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen HZS MSK),
2. konkrétní odpovědnost za ochranu života, zdraví a majetku je stanovena příslušnými zákony a je rozložena na všechny úrovně veřejné správy, včetně obcí,
3. profesní organizace tvoří jádro výkonných a částečně i řídících složek, jsou doplňovány ostatními složkami různé právní povahy i fyzickými osobami,
4. široká informovanost veřejnosti o ochranných opatřeních je prostředkem, který napomáhá k účinnější sebeochraně obyvatelstva, k tomu budou státní orgány, HZS MSK, Krajský úřad, obce s rozšířenou působností, obce a zaměstnavatelé poskytovat informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupech při řešení následků mimořádných událostí,
5. opatření, připravovaná k řešení následků mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací v míru, budou v případě potřeby využita i v období válečného stavu,
6. rozhodující roli v ochraně obyvatelstva plní integrovaný záchranný systém, jehož složky budou vybavovány materiálem a technikou tak, aby zvládly následky jakýchkoliv mimořádných událostí včetně možných teroristických útoků s použitím zbraní hromadného ničení, a dále zařízení civilní ochrany,
7. rozšiřující se okruh hrozeb a rizik nevojenského ohrožení a vzrůstající rozsah jejich možných dopadů se musí projevit v zabezpečení finančních prostředků na ochranu obyvatelstva,
8. stanovení základních organizačních a technických opatření ochrany obyvatelstva, tj. varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití a stanovení postupu nakládání s materiálem civilní ochrany,
9. zvýšení úrovně připravenosti pracovníků veřejné správy, zejména obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob, občanů a školní mládeže,
10. dobudování systému operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému a zodolněného komunikačního spojení a informačního a komunikačního systému krizového řízení.

Úkoly orgánů státní správy, integrovaného záchranného systému, veřejné správy, právnických osob, podnikajících fyzických osob a občanů

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje a jednotky požární ochrany plní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva, technických zásahů a požární ochrany při jakýchkoliv mimořádných událostech a krizových stavech včetně válečného, organizuje integrovaný záchranný systém v kraji a podílí se na havarijním a krizovém plánování. Zabezpečuje a koordinuje organizační a technická opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, především varování, ukrytí, evakuaci a nouzového přežití.
Bude vytvářet podmínky pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva v obcích, u právnických osob a podnikajících fyzických osob a usměrňovat přípravu složek integrovaného záchranného systému k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Bude sehrávat rozhodující úlohu při sjednocování postupů územních správních úřadů s krajskou působností, obcí s rozšířenou působností a obcí v oblasti ochrany obyvatelstva.
Pro řešení následků jednotlivých mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací jsou opatření ochrany obyvatelstva zapracována nebo upřesněna v Havarijním plánu, resp. Krizovém plánu kraje a v poplachových plánech integrovaného záchranného systému.
Integrovaný záchranný systém Moravskoslezského kraje tvoří základ při koordinování činností a postupů jednotlivých složek při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Dominantní úlohu v něm sehrává HZS MSK, který je samostatnou organizační složkou státu. Složky integrovaného záchranného systému, především profesní organizace a jednotky požární ochrany na místní, respektive na krajské úrovni, jsou připraveny plnit základní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva.
Složky integrovaného záchranného systému budou postupně vybavovány technikou a materiálem tak, aby byly schopny zvládat následky mimořádných událostí včetně možných teroristických útoků s použitím zbraní hromadného ničení.
Na technickém a organizačním zabezpečení úkolů chemicko-technické služby HZS MSK, zejména zjišťování a označování nebezpečných oblastí, detekce plynů a nebezpečných látek, provádění dekontaminace a poskytování odborné podpory při zásahu složek integrovaného záchranného systému v prostředí nebezpečných látek a pro ochranu obyvatel, se bude podílet Chemická laboratoř Frenštát HZS MSK.
Důležitým úkolem je zabezpečení přípravy příslušníků a členů složek integrovaného záchranného systému k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Zvláštní pozornost je zaměřena na přípravu jednotek požární ochrany v této oblasti. Příprava personálu zařízení civilní ochrany bude zaměřena diferencovaně na plnění úkolů v obcích, u právnických osob a podnikajících fyzických osob. Příprava bude prováděna ve vzdělávacích zařízeních, určených pro příslušné složky integrovaného záchranného systému, s výrazným podílem vzdělávacích zařízení Ministerstva vnitra.

Obec (městský obvod) a Obce s rozšířenou působností, dále jen obec, při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu tvoří základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích. Orgány obce bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu k obyvatelstvu na území obcí. Rozhodující úlohu sehrávají při informování o možných ohroženích a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženému obyvatelstvu. K tomu mohou být u větších obcí nebo obcí, které jsou potenciálně ohroženy mimořádnou událostí, vytvářena informační a poradenská centra k problematice ochrany obyvatelstva. Obecní úřad zabezpečuje úkoly stanovené havarijním plánem a jako orgán krizového řízení krizovým plánem. Bude se podílet na provádění záchranných a likvidačních prací a nouzovém přežití obyvatel obce, zajišťuje varování, evakuaci, ukrytí a hospodaření s materiálem civilní ochrany. Tyto činnosti patří do přenesené působnosti obce. Na podporu jejich plnění budou obcím poskytovány příspěvky ze státního rozpočtu a dále jim mohou být poskytovány státní dotace.
Zvláštní pozornost je věnována všem zdravotnickým a sociálním zařízením, školám, předškolním zařízením a školským zařízením umístěným v obci. Při zajišťování úkolů ochrany obyvatelstva budou využívání odborní pracovníci těchto zařízení a škol.
Přípravu určených pracovníků obce k řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech organizuje obecní úřad a HZS MSK. K plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva budou využívány především sbory dobrovolných hasičů obcí a zařízení civilní ochrany zřizovaných u obcí, v nichž není zřízena jednotka sboru dobrovolných hasičů obce k zabezpečení nouzového přežití (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování), organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby při zabezpečování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plní opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí. Budou bezprostředně zajišťovat úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu ke svým zaměstnancům, sehrávat rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženým zaměstnancům. Určené právnické a podnikající fyzické osoby budou opatření ochrany obyvatelstva zapracovávat do plánů krizové připravenosti. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, zařazené do Havarijního plánu kraje, plní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva v rozsahu stanoveném jim tímto plánem. Vůči svým zaměstnancům budou zabezpečovat informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, popřípadě ukrytí, organizování záchranných prací a organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci. K plnění úkolů ochrany zaměstnanců budou využívány jednotky hasičských záchranných sborů podniků nebo jednotky sborů dobrovolných hasičů. Dále mohou být zapojena do řešení mimořádných událostí zařízení civilní ochrany. Jednotky a zařízení civilní ochrany se budou podílet především na zabezpečení evakuace (doprovod a péče o evakuované), zabezpečení nouzového přežití (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování), ukrytí (zpohotovování, obsazování a provoz stálých úkrytů), organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace.
Na podporu plnění úkolů ochrany obyvatelstva budou poskytovány právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které jsou zahrnuty do Havarijního plánu kraje, náhrady výdajů vynakládaných na tuto oblast. Výdaje na ochranu obyvatelstva budou uplatňovány jako součást výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Přípravu určených pracovníků právnických a podnikajících fyzických osob k řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech bude organizovat příslušná právnická osoba, podnikající fyzická osoba, obecní úřad a HZS MSK.
Cílem opatření orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události a jejich řešení je ochrana života, zdraví a majetku občanů. Bezprostřední pomoc občanovi při jeho ochraně poskytne obec, zaměstnavatel a složky integrovaného záchranného systému. Základním prvkem systému musí být informovaný a sebevzdělaný občan. K tomu budou státní orgány, orgány územních samosprávných celků a zaměstnavatelé poskytovat informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí. Občan bude připravován v rámci organizované přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci a v souvislosti s prohloubením veřejné informovanosti. Občan bude mít možnost získat základní znalosti a dovednosti o způsobu chování po vyhlášení varovného signálu, telefonních čísel tísňového volání, místech poskytování nezbytných informací k přípravě evakuačního zavazadla, k provedení improvizované ochrany ukrytím a improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Důležité pro občana budou i informace o opatřeních v případě ohrožení povodní a úniku nebezpečných látek, o hygienických opatřeních v prostorech karantény, o poskytování první předlékařské pomoci a provedení částečné dekontaminace.
Na základních a středních školách bude i nadále věnována pozornost výuce tématiky ochrana člověka za mimořádných událostech.

Činnost ochrany obyvatelstva Moravskoslezského kraje vychází z potřeby zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva Moravskoslezského kraje orgány kraje, obcí s rozšířenou působností, obcí, právnickými, podnikajícími fyzickými a fyzickými osobami ke splnění úkolů vymezených v zákonech č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Reaguje na Bezpečnostní strategii České republiky, kterou schválila vláda svým usnesením č. 80/2001 a na plnění úkolů civilní ochrany stanovených Čl. č. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12.8.1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8.7.1977. Jde zejména o varování, evakuaci, ukrytí, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení života, zdraví a majetku obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva je organizována na základě Usnesení vlády č.417/2002 z 22.4.2002, doplňeného usnesením vlády č. 21 z 5.1.2005, které přijalo Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Ve smyslu Čl. č. 61 Protokolu I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, jsou základní pojmy vymezeny takto:

1. Civilní obrana je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejímž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro přežití. Těmito úkoly jsou:
   • hlásné služby,
   • evakuace,
   • organizování a poskytování úkrytů,
   • zatemňování,
   • záchranné práce,
   • zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc,
   • boj s požáry,
   • zjišťování a označování nebezpečných oblastí,
   • dekontaminace a podobná ochranná opatření,
   • poskytování nouzového ubytování a zásobování,
   • okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech,
   • okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení,
   • bezodkladné pohřební služby,
   • pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití,
   • doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost.
2. Organizace civilní obrany jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany konfliktu k plnění úkolů v odstavci 1 a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů.
3. Personál organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k řízení těchto organizací.
4. Materiál organizací civilní obrany je zařízení, zásoby a přepravní prostředky, používané těmito organizacemi k plnění úkolů uvedených v odstavci 1.

V souvislosti s ochranou obyvatelstva jsou vymezeny další pojmy:
Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Záchranné práce jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které vedou k přerušení jejich příčin.
Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.
Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup základních a ostatních složek IZS při přípravě na mimořádné událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací.
Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (zařízení civilní ochrany) je součástí právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva. Tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky.
Věcná pomoc je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Věcnou pomocí je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu nebo starosty obce.
Osobní pomoc je činnost nebo služba při provádění záchranných prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Osobní pomocí je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje.
Ostatní pomoc je využití hospodářských opatření, vojenských útvarů a vojenských zařízení ozbrojených sil ČR pro potřebu složek IZS při provádění záchranných a likvidačních prací. Poskytuje se na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra.
Plánovaná pomoc na vyžádání je dohodnutý způsob poskytnutí pomoci při provádění záchranných a likvidačních prací.
Humanitární pomoc jsou opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí s využitím lidských a materiálních zdrojů.
Havárie je mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov při nakládání s nebezpečnými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady.
Místo zásahu je místo nasazení složek IZS při záchranných a likvidačních pracích a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události.
Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy.
Je to situace, při které hrozí zaplavení území zejména při:

• dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendencí,
• déletrvajících vydatných dešťových srážkách, případně prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečné ledové zácpy apod.

Přirozené povodně ovlivňují hlavně dešťové srážky, výjimečně prudké tání velkého množství sněhu v jarních měsících a nebo kombinace jarních dešťů s prudkým táním sněhu a ledů na vodních tocích.
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu (havárie vzdouvajících vodních děl s mimořádnou hrozbou) zejména při:

• narušení tělesa vzdouvajícího vodohospodářského díla,
• poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl,
• nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla apod.

Zařízením CO rozumíme zaměstnance nebo jiné osoby s vyčleněnými věcnými prostředky právnických osob nebo obcí, vyškolené a prakticky odborně připravené k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Jednotlivá zařízení jsou zřizována podle § 2 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Doplňují základní složky integrovaného záchranného systému.
Zařízení CO se podílejí především na zabezpečení úkolů evakuace, zabezpečení nouzového přežití (nouzové ubytování, stravování a zásobování vodou) a organizování humanitární pomoci. V případě příznaků hrozby ozbrojeného konfliktu budou pro plnění úkolů za stavu ohrožení státu a válečného stavu zřizována zařízení CO pro zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech, zařízení CO pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany, poskytování první pomoci, vyprošťování osob a odstraňování následků mimořádných událostí, zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a další zařízení CO vyplývající z úkolů obranného plánování.
O účelnosti zřízení zařízení CO žádá zřizovatel HZS kraje. Zřizovatelem může být právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obec. HZS kraje ve svém vyjádření k účelnosti zřizování zařízení CO vychází ze schváleného havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů.

Zařízení CO se zřizují :

1. u stávajících subjektů, které mají svým charakterem blízko k předpokládané činnosti a které lze využít při vyhlášení krizových stavů (např. školy, bazény, ubytovací a stravovací zařízení, sklady, komunální služby, myčky aut apod.),
2. jako nové organizační jednotky ? např. z členů jednotek požární ochrany nebo z členů různých občanských sdružení, zejména v oblasti požární ochrany a zdravotnické pomoci.

Zařízení CO budou působit zejména na území svého zřizovatele jako místně příslušné zařízení CO obce nebo v rámci objektu právnické osoby a podnikající fyzické osoby.
Jednotlivá zařízení CO budou aktivována podle potřeby k řešení mimořádných událostí s využitím havarijního plánu kraje, vnějších havarijních plánů nebo krizového plánu kraje. Vzhledem k možnostem zpohotovení se nasazují ve druhém sledu, a to zejména při dlouhodobějším řešení mimořádné události (několik hodin až dní).
Mimo ustanovení zákona č. 239/2000Sb., o možnostech vytvářet zařízení CO v obcích a u právnických a podnikajících fyzických osob zařazených v havarijním plánu kraje pro zabezpečení úkolů ochrany obyvatelstva v místě, je reálné vytvářet zařízení CO ve správním obvodu obce s rozšířenou působností - tato možnost je v souladu s § 13 zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro činnost zařízení CO k plnění opatření ochrany obyvatelstva se zabezpečují u právnických a podnikajících fyzických osob dle § 8 nařízení vlády č. 463/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U obcí se finanční prostředky zabezpečují podle § 7 a § 9 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.