Kategorie

Vyhledávání Rozšířené vyhledávání

Kalendář akcí

< Říjen 2020 >
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
Zobrazit akce

Žádné foto

Aktuálně

Aktuální události
01.01.2009

Kliknutím zde se Vám zobrazí výpis aktuálních uzavřených událostí v Moravskoslezském kraji.

ID Datové schránky : spdaive

Nepřehlédněte


Na další stránce zvolte možnost POKRAČOVAT NA TENTO WEB.

Internetova prezentace Hasicskeho muzea mesta Ostravy
Odběry

Počet odběratelů: 1Úprava odběrů

Výsledkem posuzování podkladů, projektové dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků z hlediska požární bezpečnosti staveb podle zákona o požární ochraně je stanovisko dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany.

Stanovisko je jedním z podkladů k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů - zejména dle stavebního zákona.

Kdo podává žádost
Žádost o stanovisko k dokumentaci staveb podává žadatel osobně nebo některým ze způsobů upravených platnými právními předpisy (např. prostřednictvím pošty, dodáním do datové schránky HZS Moravskoslezského kraje, aj.) HZS Moravskoslezského kraje dle umístění stavby krajskému ředitelství Ostrava nebo územním odborům Opava, Karviná, Frýdek Místek, Nový Jičín, Bruntál.
 
Co musíte předložit
K žádosti je nutno přiložit požárně bezpečnostní řešení stavby, které je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby.
 
Poplatky
Posouzení dokumentace stavby dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany nepodléhá správním ani jiným poplatkům.
Termíny
Pro vydání stanoviska dotčeným orgánem státní správy platí lhůty podle správního řádu (v jednoduchých případech do 30 dnů od doručení žádosti).


Zde si můžete stáhnout vzory žádostí o vydání stanoviska.
 

Prevence26.08.2010, 09:51:00 Počet zhlédnutí ( 10961 )

Oddělení stavební a technologické prevence jako organizační složka HZS kraje zabezpečuje výkon státního požárního dozoru posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných stavebních úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy v rozsahu požárně bezpečnostního řešení. Dále pak ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek.


Navrhování, umisťování, projektování, povolování, realizaci, užívání a odstraňování staveb řeší zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Dále však musí stavby splňovat požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, podle které se stavby navrhují a umísťují tak, aby splňovaly technické podmínky požární ochrany, a to zejména stavební konstrukce a technologické zařízení, evakuace osob a zvířat, odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, zdroje požární vody a hasiva, vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, zabezpečování stavby jednotkami požární ochrany.
Rovněž musí být respektovány požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to zejména §18-31 a §39-53.
 

Prevence04.10.2010, 10:32:00 Počet zhlédnutí ( 6160 )

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu

Jestliže při výkonu státního požárního dozoru dojde ke zjištění, že věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, HZS kraje rozhodne o:

  1. vyloučení věci z užívání
  2. zákazu činnosti
  3. zastavení provozu

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500.000,- Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně. Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1.000.000,- Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně.
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje, může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10.000.000,- Kč.

Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4 § 76 zákona o požární ochraně.
 

Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
 

Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě.
 

Přestupky

Jestliže při výkonu státního požárního dozoru dojde ke zjištění neplnění základních povinností fyzických osob (přestupku) vyplývajících z předpisů o požární ochraně, může HZS kraje uložit fyzickým osobám pokutu až do 25.000,- Kč.
 

Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

Prevence04.10.2010, 10:29:00 Počet zhlédnutí ( 7320 )

Při kontrolách se prověřuje plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Za předpisy o požární ochraně se považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

Komplexní kontroly
Komplexní kontrolou se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně (§ 45 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
Součástí komplexní požární kontroly u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti s vysokým požárním  nebezpečím (§4 odst. 3 zákona o požární ochraně),  je  také  ověření,  zda posouzení požárního nebezpečí podle § 6a  odst. 1 zákona o požární ochraně odpovídá skutečnému stavu a zda jsou plněna opatření vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí.

Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje písemně, nejméně 7 kalendářních dnů před jejím zahájením.


Tematické kontroly
Tematickou kontrolou se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech, které jsou předem stanoveny v programu kontroly.
Termín provedení tematické požární kontroly nemusí být kontrolovanému subjektu předem ohlášen.
 

Kontrolní dohlídky
Kontrolní dohlídkou se prověřuje plnění opatření uložených při komplexní nebo tematické požární kontrole.
Termín provedení kontrolní dohlídky nemusí být kontrolovanému subjektu předem ohlášen


Z požárních kontrol se vyhotovuje zápis, ve kterém je popsán zjištěný stav, uvedeny zjištěné nedostatky a uložena opatření k jejich odstranění. Zápis se projednává se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat orgánu státního požárního dozoru písemnou zprávu o odstranění závad uvedených v zápise z požární kontroly ve stanoveném termínu.

Prevence15.06.2010, 09:15:00 Počet zhlédnutí ( 7163 )

Oddělení kontrolní činnosti jako organizační složka HZS kraje zabezpečuje výkon státního požárního dozoru kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, schvalováním posouzení požárního nebezpečí a ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

Při své činnosti vychází zejména z ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně") a prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), předpisů vydaných na základě zákona o požární ochraně nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (právní úprava).

Posouzení požárního nebezpečí
Oddělení kontrolní činnosti dále v rámci výkonu státního požárního dozoru schvaluje posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany; toto posouzení požární nebezpečí se předkládá před zahájením provozované činnosti na příslušný územní odbor HZS MSK ve dvojím vyhotovení.
Zjistí-li HZS kraje, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Prevence závažných havárií
Oddělení kontrolní činnosti HZS MSK vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií.
Podílí se na vyjádření k bezpečnostní dokumentaci (Bezpečnostní program prevence závažné havárie a Bezpečnostní zpráva) zpracovávané a předkládané dle zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdejších předpisů.
V součinosti s odborem ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS MSK provádí společně s Českou inspekcí životního prostředí, Oblastním inspektorátem práce, Českým báňským úřadem, krajským úřadem a krajskou hyginickou stanicí kontrolu podle zákona o prevenci závažných havárií.


Lhůty kontrol přenosných hasicích přístrojů a požárně bezpečnostních zařízení
Viz tabulka


Užitečné odkazy:

Prevence15.06.2010, 13:47:00 Počet zhlédnutí ( 5848 )
Dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, projektová dokumentace stavby obsahuje mimo jiné požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). PBŘ zpracovává pouze fyzická osoba, která získala oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
   
 
Požárně bezpečnostní řešení stavby obsahuje:
  1. seznam použitých podkladů pro zpracování,
  2. stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
  3. rozdělení stavby do požárních úseků 1) ,
  4. stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
  5. zhodnocení navržených stavebních konstrukcí 2) a požárních uzávěrů 3) z hlediska jejich požární odolnosti,
  6. zhodnocení navržených stavebních hmot 4) ,
  7. zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
  8. stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
  9. určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku,
  10. vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob, provádění hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
  11. stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky,
  12. zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
  13. stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
  14. posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby,
  15. rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek, včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.
Jedná-li se o stavbu většího rozsahu nebo v případě požadavků orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást PBŘ výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků.

 
 
1) Požární úsek je prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedních objektů, požárně dělícími konstrukcemi, popř. požárně bezpečnostním zařízením. Rozdělení objektu do požárních úseků je dáno PBŘ a musí být dodrženo po celou dobu její životnosti, pokud nedojde ke stavebním úpravám nebo změně účelu užívání v rámci stavebního řízení. Potom je zpracováno nové PBŘ,
2) Požární odolnost konstrukce je doba, po kterou je konstrukce schopna odolávat účinkům požáru, aniž by došlo k porušení její funkce (mezní stav únosnosti nebo stability R, celistvosti E, teploty na neohřívané straně I, hustoty tepelného toku W a prostupu zplodin hoření S). Pokud nesplňuje některý konstrukční prvek stavby požadovanou požární odolnost, musí být upraven např. obkladem, nátěrem, nástřikem. Zvýšení požární odolnosti může provádět pouze výrobce obkladu, nátěru, nástřiku popřípadě proškolená firma, která doloží při kolaudačním řízení certifikát výrobce konkrétního systému, doklad o zaškolení a přezkoušení a dále konkrétní prohlášení o provedené práci.
Stavební konstrukce se podle požární odolnosti zařazují do této stupnice požární odolnosti 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut.
3) Požární uzávěr otvoru je stavební konstrukce bránící šíření požáru otvory v požárně dělících konstrukcích (dveře, vrata, poklopy, popř. uzávěry technických nebo technologických zařízení, např. uzávěry šachet, požární klapky).
Požární odolnost požárních uzávěrů je stanovena podle stupně požární bezpečnosti přilehlých požárních úseků. Požární uzávěry se v závislosti na dosaženém mezním stavu požární odolnosti zařazují do stupnice požární odolnosti 15, 30, 45, 60 a 90 minut. Požární uzávěry se třídí na uzávěry bránící šíření tepla (označení EI), omezující šíření tepla (označení EW) a kouřotěsné (označení SC).
Stanovení technických podmínek požárních uzávěrů, kouřotěsných uzávěrů a kouřotěsných požárních uzávěrů je dáno vyhláškou Ministerstva vnitra č. 202/1999 Sb., kde je uveden i způsob označení uzávěrů pro snadnou identifikaci.
4) Třída reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.
Prevence25.08.2010, 11:32:00 Počet zhlédnutí ( 7011 )

Požárně bezpečnostní zařízení a opatření jsou technická nebo organizační opatření ke snížení intenzity případného požáru a ke snížení rizika ztrát způsobených požárem ve stavebním objektu nebo jeho části.

 

Druhy požárně bezpečnostních zařízení jsou:
  1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par),
  2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, samočinné hasicí systémy),
  3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru(např. zařízení pro odvod tepla a kouře, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřové dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnicích míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťujicí zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požáru.
Vyhrazenými druhy požárně bezpečnostních zařízení jsou:
  1. elektrická požární signalizace,
  2. zařízení dálkového přenosu,
  3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
  4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
  5. automatické protivýbuchové zařízení,
  6. zařízení pro odvod kouře a tepla,
  7. požární kapky.
 
Návrh požárně bezpečnostního zařízení (PBZ) je nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) a jeho minimální obsah je dán v požadavku § 41 odst. 2 písm. n) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.
Projektování vyhrazených PBZ se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti dle zákona č. 360/1992 Sb.
Při souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících PBZ musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority, tzn. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti. Koordinaci zajišťuje zpracovatel PBŘ stavby.
PBZ musí být instalována oprávněnou firmou a musí být pravidelně zkoušena a revidována, aby byla jejich účinnost zajištěna po celou dobu provozu stavby.
Prevence25.08.2010, 12:17:00 Počet zhlédnutí ( 10329 )
Poslední aktualizace 12.10.2020 09:01:37 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2020 Všechna práva vyhrazena.