Bruntálští hasiči zachránili vzácnou potáplici z ledu Slezské Harty (1 x odkaz na FOTO)
Desítky děkovných telefonátů a mailů z celé ČR (a také mnoho mimořádných návštěv osobních stránek některých hasičů) za poslední týden přijali příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) ze stanice v Bruntálu, kterým se minulé úterý povedl husarský kousek při cvičení na zamrzlé hladině vodního díla Slezská Harta (okres Bruntál) pomohli supervzácné potáplici lední uniknout z ledového sevření. Za přítomnosti mnoha ornitologů a birdwatcherů z Čech, Moravy a Slezska, který se přijeli na ojedinělý výskyt potáplice lední v ČR a střední Evropě podívat. FOTO a více info na: http://www.izs-br.cz/
Jeden ze zasahujících hasičů, který má pozorování ptáků jako jeden z mnoha pěkných životních koníčků, byl po úspěšném zásahu také pozván, aby o potáplici lední a její záchraně přednášel na akci České ornitologické společnosti v Přerově. O přítomnost a záchranu vzácného ptáka ale projevují po celý týden (pro hasiče nevídaný zájem) desítky profesionálních i amatérských ornitologů z celé ČR. Za posledních 20 let byl totiž tento druh zpozorován na území ČR pouze třikrát !!!
O co na přehradě šlo? Hasiči z bruntálské stanice HZS MSK zde měli v úterý 26.1.2010 dlouho připravovaný výcvik, zaměřený na záchranu osob z vody a ledu. Seznamovali se s novým vybavením pro záchranu tonoucích osob, a to na ledě i přímo v ledové vodě přehrady. Šlo například o suchý povodňový oblek Agama, plovoucí most Airtrack a malý záchranářský člun. Vše je součástí povodňového kontejneru profesionálních hasičů, který lze převážet na místa zásahů. Přitom úterní výcvik byl kvůli mnoha výjezdům hasičů k rampouchům na střechách v posledních dnech stále odkládán…
Hasiči byli, jak tomu velmi často bývá, ve správný čas na správném místě. Nedaleko totiž již dva dny pozorovali ornitologové z Moravy a Slezska i z východních Čech chování velmi vzácného ptáka na hladině Slezské Harty potáplice lední. Ta, jak mi jeden z ornitologů vysvětloval, žije v Kanadě, v Evropě se vyskytuje pouze na Islandu (cca 300 párů) a pak se nanejvýš objeví při přezimování na britských ostrovech a v Norsku. V ČR se dosud vyskytla jen velmi vzácně.
Jako správný vodní pták si dokáže podobně jako divoká kachna či labuť svým tělem a teplem vytvořit a udržet i za mrazu kolem sebe volnou vodní hladinu. Tentokrát ale byly mrazy na Bruntálsku opravdu třeskuté a pětimetrové kolo (tzv. vodní oko) s roztátým ledem se zmenšovalo a vzhledem k pesimistickým předpovědím na noc z úterý na středu bylo velmi reálné, že potáplice lední nadcházející noc na vodě přehrady s předpokládanými teplotami kolem mínus 25 stupňů Celsia nepřežije.
Přitom tento druh potáplice nedokáže, vzhledem ke své stavbě těla, vzlétnout z pevného podkladu. Takže nelze počítat s tím, že by sama vylezla na led a odstartovala odtud. Při vzletu musí mít před sebou volnou vodní plochu, od níž se odráží křídly, minimálně o délce 15 metrů.
A takovou vodní plochu jí co nejrychleji připravit - to byl úkol pro bruntálské hasiče, kteří mají ve svém vybavení i motorové pily. Nejprve se sice plachého ptáka pokusili ulovit s pomocí provizorní sítě (s cílem převézt ho na sousední vodní dílo Kružberk, stále jen částečně zamrzlé), ale ten byl příliš mrštný a navíc hrozilo velké nebezpečí zranění vzácného tvora. Samozřejmě vše se dělo se svolením sektorového operačního střediska hasičů v Bruntálu.
Druhá fáze záchrany už byla poměrně jednoduchá pomocí motorové pily vyřezat dostatečně dlouhou vzletovou dráhu. Hasiči mezitím nakoupili pro potáplici potravu - mražené ryby.
Při teplotě zhruba deset pod nulou táhli na člunu k vodnímu oku s potáplicí horolezecký materiál pro své zajištění a motorovou pilu. Ta při práci čas od času zamrzala. Nakonec se hasičům podařilo vytvořit dva souběžné řezy o délce asi 20 metrů a šířce tří metrů. Ledová vrstva zde měla minimálně 10 centimetrů. Po konečném zamrznutí motorové pily pomohla sekerka, kterou hasiči odstraňovali kusy ledu z ranveje. Pro některé kusy museli do ledové vody.
Vytvoření volné vodní plochy jim trvalo asi hodinu. Vzhledem k tomu, že se začalo stmívat a vytvářela se poměrně hustá mlha, nechali hasiči potáplici lední na pokoji, aby sama odletěla dřív, než volná hladina opět zamrzne. To už naměřili patnáct stupňů pod nulou. A o nadcházející noci - nejchladnější za celý leden - bylo opravdu ještě o deset stupňů méně.
Druhý den ráno k velké radosti ornitologů i hasičů nebylo po potáplici na Slezské Hartě ani vidu, ani slechu. Hasiči (po 24hodinové směně) ještě několikrát zkontrolovali, zda náhodou pták nezůstal pod ledem. Pak ještě vyrazili do okolí přehrady. Zhruba v okruhu 4 kilometrů zkoumali, zdali se náhodou potáplice lední nestala kořistí predátorů, například v okolí několika liščích stop. Nenašli naštěstí ani pírko. Protože žádné známky uhynutí nebyly nalezeny do dnešního dopoledne (tedy 2.2.2010), dá se s určitostí tvrdit, že se vzácného ptáka opravdu podařilo zachránit.







